Analogové epizody

S mojí Mamiyou RZ67 jsem vyrazil udělat nějakou parádu do matičky stověžaté, do Prahy. Dokonce jsem zjistil, že filtr ND 100.000, který jsem si nedávno pořídil, tak že se dá našroubovat i na objektivy Sekor, protože mají průměr 77 mm a že tedy budu moct vyzkoušet fotit na dlouhý časy i na film, ne jen na digitál.

Vyrazil jsem až později odpoledne, protože bylo vedro. Až na Zlatou hodinku. Měl jsem plán !!! :D - prostě jsem chtěl jít na Střelecký ostrov fotit Hradčana a Národní divadlo. Ale takhle to zní lépe. Časově to vyšlo parádně, u divadla jsem vylézal z tramvaje - nebo-li šaliny pro Brňáky - cca v půl sedmé a došel těch pár kroků k výtahu dolů na ostrov. Je to tam moc fajn, s povděkem jsem vzal vystoupení amerických hudebníků, co tam slušně rozjeli nefalšovaný country. Byli tři a šlapalo jim to parádně. No, chvilku jsem se tam zasekl, protože nejezdím do Prahy tak často, k mé škodě. Zjišťuji, že ona je fakt krásná. Včetně těhle příležitostí. Vidět, slyšet ... zažít. No nic, po chvíli jsem vyrazil k levému břehu směrem pohledu na Hradčany a zjistil jsem, že to je špatné, odtamtud prostě záběr neuděláte, jste moc nízko. Tak jsem přešel na pravý břeh s krásným výhledem na Novotného lávku a Národní divadlo. Největší problém bylo najít fajn místo. Všude ležící lidi mi tak trochu překáželi. Ale pak se jedno ukázalo a já ho zabral rychlostí japonského Šikanzenu. Připravil jsem "Mamču" s objektivem Sekor Z 127/3,8, Canona 1Dx m2 s pevnou 35/1,4 a onen filtr, expozimetr, drátěnou a dálkovou spoušť a jasně že stativ. Jo, ten mám poctivej Manfrotto Pro 199 b - jednomu se to už celkem pronese. Časy s tím filtrem se od začátku vyhouply do závratných výšin 275 sec start a 18 minut konec v devět večer. Bohužel se ukázalo, že s filmem umím ještě kulový, jak vidíte na obrázcích dole a že se musím pořád ještě hodně učit. Na analog prostě takový filtr nasadit nejde, kdyby za negativem nebyl voskový papír, asi by na fotkách byly vidět Vysoké Tatry. Prostě to prosvítí všechno. Na digitál mi to vylezlo vcelku slušně v docela zajímavým modrým tónu. No, nafotil jsem dva svitky Kodak Tmax 400, v Podbabě na pumpě si dal 2 pixly toho ochucenýho piva a kupodivu tý limonádě přicházím i na chuť - hlavně po 4 hodinách na slunci bez pití při 35ti st. Celsia :D - a vyrazil domů.

Vyvolávání jsem si naplánoval na víkend.Ve středu jsem si uvařil chemii, kterou jsem koupil v BéFotu. Tam jezdím rád. Mají takový vcelku osobitý přístup ke klientům, poradí, poslouží, zkasírujou. Sice jsem moc nechápal, proč mi pan vedoucí nechce uznat jako reklamaci, že se mi po osmi letech začal fotobatoh na pár místech už třepit, ale třeba tomu dáme ještě druhou šanci. No, narval mi toho docela dost. Tank JOBO 1520 jsem chtěl, protože tam nasoukáte 2 svitky za sebou a děláte to tak v jedný lázni. Pak vývojku. Tam jsem měl podmínku, aby uměla dělat ty filmy, co jsem koupil. Fomapan 100,200,320 a ty kODAKY tMAX400. Kur*a caps, ale přepisovat to nebudu. Pak nějaký ustalovač, vzal jsem tekutej od Fomy, smáčedlo od Kodaku, album na negativy a další nesmysly ... jeden se ani nenadál a byl o 2 litry lehčí. ALe měl jsem vše. No a tak tedy jsem ve středu vařil, ve čtvrtek si to sedalo a v pátek k večeru začal vyvolávat.

Prní zásek při tom procesu vyvolávání bylo, že ve vedru 35st vytemperovat vývojku na 20 st. C je docela nadlidský úkol. Dostal jsem to na 22 a níž ani prd. OK, ještě že jsem už chytřejší. Našel jsem si tabulku, kde Kodak uvádí, při kolika stupních jak vyvolávat. Mají to tam asi od 18ti do 24 st.  Jenže já si stejně místo doporučených 6 a 1/2 minut udělal 8 a 1/2. Nevím, jestli to mělo zásadní vliv nebo ne, ale obrázky tam po té době přetáčení byly. Ještě jsem ale přeskočil navíjení do vývojnice. No, porod to trochu byl, ne že ne. Kroutilo se to vertikálně i horizontálně. Ale s tím jsem trochu počítal. Ne že bych nechytnul nerva, ale co naděláš? Rozsvítit nemůžeš, film máš venku a u druhýho filmu si už měl venku oba :D - šlo by to do kytek. Tak jsem použil karmické "Hůůůůšššššááááááá" - z jednoho emerickýho filmu a motal znovu. Až tam byly oba. Zaklapnul jsem tank, přikryl pro jistotu ručníkem a šel pro vývojku vytemperovanou na těch 22 st. Prdnul jsem tam půllitr, zakryl víkem, otočil, klepnul, otočil, klepnul a pak už jen otáčel zápěstím sem tam. Po minutě jsem odložil a pak otáčel co 30 sec po dobu 8 a 1/2 minuty. Vylil, propláchnul v tanku vodou a podle návodu udělaným ustalovačem zalil tank. Zase jsem přetáhl ze tří minut na 4, u ustalovače nic nevadí. Zase propláchnul a otevřel tank. 

A byly tam. Obrázky, fotky .... Tak ještě šup s cívkou do smáčedla a trochu vyprat film a sušit. Už to zkrátím. Po cca 2hodinovém sušení jsem film nastříhal na 3x3 pole a 1x1, zařadil do papyrusového pořadače a zatížil encyklopediemi. V sobotu jsem filmy protáhl scannerem a výsledek vidíte.

Shrnutí.

  • analog je fajn, máte větší radost z procesu tvorby fotky
  • je na prášky, přináší hodně nervování
  • film musím stříhat na 4x2 a 2 ks 1x1, protože archivační list je 4 řádky po 3 snímcích, ale to se ne vejde do scanneru, takže po dvou a 2x 1
  • na analog nepoužívejte ND filty, ale poučte se o tzv. Schwarzchildově efektu

Rosťa