Vyhlídka Knobloška mi byla doporučena Karlem Štěpánem. Člověkem, který zná středohoří jak z české části, tak i z německé. Počasí bylo stabilní, krásně zlehka pofukovalo a tak jsem se v práci nemohl dočkat konce pracovní doby. Ne že by se na to u nás nějak tvrdě hrálo, ale jednou za čas mám "odpolední" a makám až do konce naší pracovní

Další z fotovýletu jsem si naplánoval na vrch Plešivec. Vypadalo to na nádherný západ slunce a tak jsem toho chtěl využít. Fotobatoh je více méně pořád připravený a tak jsem po práci vyrazil. Byl jsem překvapený už jen z pohledu na mapu, když jsem zjistil, že pokud chcete fotit České středohoří, tak se zase tak moc nenajezdíte, protože de

Na polední pauze jsem se domluvili s Michalem Dobešem, že bychom mohli vyrazit do kopečků Českého středohoří. No a jelikož jsme muži činů, nejen keců, tak jsme po příjezdu z práce jen rychle něco pojedli, popili, Michal měl ještě nějaké pořizování doma - je ženatý -  a já se stihl i osprchovat - začínalo být celkem teplo :D - a teď beze srandy - přijeli jsme, pobalili, naložili a vyrazili směr Litoměřice ...

[pb_row][pb_column span="span12"][pb_text width_unit="%" enable_dropcap="no" appearing_animation="0" ]

Černobílá. Černá a bílá. A miliony odstínů šedi. To je to, co mě v posledních měsících opět zasáhlo a tak jsem se v určitém směru odklonil ze světa digitální čistoty a vrátil se ke královně, analogové fotografii. Začínám opět jako elév, to, co jsem kdysi v hlavě měl je dávno pryč. Ale je to krása, zase vybírat, který film koupit a na jakou příležitost, jestli jemný, nebo kontrastní ... jakou vývojku, jak dlouho vyvolávat. Jestli stockem nebo ředěnou.... těch možností je tolik, že to tvoří samostatnou galaxii ve vesmíru.

Uvidíme.

[/pb_text][/pb_column][/pb_row]